V roce 2020 oslavila Přírodovědecká fakulta 100 let.
Při této příležitosti vydala Geografická sekce speciální brožuru, která dokumentuje nejvýznamnější osobnosti, publikace a události Albertovské geografie za uplynulé století.
Na výběru obsahu publikace se mohli pomocí hlasování podílet všichni pracovníci Geografické sekce. Níže naleznete brožuru ve formě PDF, kterou si můžete stáhnout. Dále naleznete i jednotlivé medailonky. Jelikož se do brožury nemohly vejít všechny významné osobnosti či události, bude tato digitální verze postupně rozšiřována o další informace.
Úvodní slovo proděkana Geografické sekce doc. Martina Ouředníčka k výročí 100 let geografie na PřF UK:
Výročí 100 let geografických oborů na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy je vhodným okamžikem k zamyšlení nad uplynulým vývojem i dosaženými úspěchy. Současná geografie, kartografie a demografie jsou na naší fakultě zastoupeny čtyřmi relativně nezávislými katedrami, Mapovou sbírkou, Knihovnou geografie a téměř třiceti akreditovanými obory a programy v bakalářském, magisterském i doktorském stupni. Kromě výuky se albertovští geografové významně podílejí na prestižních výsledcích základního a aplikovaného výzkumu. Autoři předkládané publikace vybrali pouze několik stěžejních událostí, nejvýraznějších osobností a děl, které mohou tyto výsledky přiblížit na reprezentativních příkladech. Mnoho dalších osobností, událostí i publikací by si zřejmě zasloužilo stejnou pozornost a budou jistě obsaženy v podobných publikacích vydaných za 20, 50 nebo dalších 100 let. V té době už bychom mohli vyučovat více v angličtině a být ještě více otevřeni zahraničním studentům i hostujícím profesorům. Zároveň by měla geografie mít k dispozici nové prostory v právě vznikajícím Globcentru v Kampusu Albertov.
Právě prostorové problémy – jak typické pro geografii – jsou dnes jedním z limitujících faktorů dalšího rozvoje geografie na Přírodovědecké fakultě. Přesto je i současný albertovský kampus oázou klidu pro kvalitní studium v těsné blízkosti historického centra Prahy, ale zároveň i symbolem demokracie a polistopadových změn. Uplynulých 100 let setkávání studentů a pedagogů vytvořilo z Albertova specifické místo. Místo s geniem loci, s prožívanou historií, fyzickými atributy i zážitky. Místo, které je neopakovatelné, ale vždy se vyznačující přátelským prostředím, individuálním přístupem ke studentům a sounáležitostí mezi studenty, pedagogy a dalšími pracovníky nejen geografie, ale celé Přírodovědecké fakulty. Nezřídka se stává, že se„velké“ obory na fakultě dívají na geografi i, demografi i a příbuzné obory s určitým despektem. Scientometrie a přírodovědné principy hodnocení výsledků výzkumu tak komplexní a zároveň rozmanité disciplíny jako je geografi e nás často dostávají do nespravedlivé perspektivy, avšak na druhou stranu vytvářejí tlak, který posiluje kvalitu výzkumné činnosti. Pozice geografických oborů pěstovaných na Univerzitě Karlově je následně v českém i evropském kontextu velmi silná. Geografi e patří dlouhodobě mezi nejlépe hodnocené obory na celé univerzitě a toto umístění v mezinárodních žebříčcích si uchovává i v současnosti především díky vysoké kvalitě vědecké, pedagogické i organizační práce, kde albertovští s úspěchy suplují řadu institucí v celé české geografii.
V posledních letech přeji našim absolventům při promocích ve slovutné aule Karolina, ať ve své profesní praxi dělají jen správná rozhodnutí podložená odborností dosaženou při studiu geografie na Přírodovědecké fakultě. Absolventi geografie, kartografie a demografie a dnes i široké palety návazných disciplín a oborů se ke své alma mater hrdě hlásí a v praxi zabezpečují řadu důležitých pozic nejen ve vědě a výzkumu, ale také v úspěšných komer čních firmách, ve vrcholných decizních orgánech i neziskové sféře. Pokud v naší práci neslevíme, nemusíme mít o uznání našich disciplín strach ani v následujících 100 letech. Vivat geografia.
Plná verze brožury 100 LET GEOGRAFIE 1920–2020 ke stažení zde
Založení Geografických rozhledů (1991)
Americký semestr (1994)
Objev pramene Amazonky (1999)
Zápis Mapové sbírky na seznam UNESCO (2017)
Václav Švambera (1866–1939)
Jaromír Korčák (1895–1989)
Martin Hampl (*1940)
Ivan Bičík (*1943)
Bohumír Janský (*1951)
Atlas Republiky československé (1935)
Atlas Československé socialistické republiky (1966)
HAMPL Martin, GARDAVSKÝ Václav a KÜHNL Karel: Regionální struktura a vývoj systému osídlení ČSR (1987)
Atlas krajiny České republiky (2009)
BLAŽEK Jiří a UHLÍŘ David: Teorie regionálního rozvoje (2011)